Erotická atraktivita a neverbální erotická komunikace

PhDr. Dr.Phil. Laura Janáčková, CSc.

prof. PhDr. Petr Weiss, PhD.                    

- Erotic atractivity and non-verbal erotic communication -

Souhrn

Autoři shrnují hlavní vzhledové a behaviorální charakteristiky podmiňující sexuální atraktivitu mužů a žen. Popisují rovněž sbližovací sexuální chování a jeho jednotlivé etapy. 

Klíčová slova

atraktivita, sbližovací chování  

Summary

The authors summarize the main appearance and behavioral characteristics determining the sexual atractivity in men and women. They also describe the pair-bonding behavior and its stages. 

Key words

atractivity, pair-bonding behavior

Při výběru stabilního partnera se muži a ženy liší  především v tom, jaký význam přikládají faktoru věku. Zatímco  pro muže je při výběru dlouhodobé partnerky věk ženy  nejdůležitější charakteristikou (preferují ženy mladší,  fertilní, ale zatím bezdětné), u ženského výběru nehraje věk  potenciálního partnera takovou roli. Tento rozdíl je způsoben  podle evolučních psychologů  především skutečností, že zatímco plodné období žen je  omezeno na relativně krátkou dobu od dosažení tělesné  dospělosti do klimaktéria, u mužů se plodnost ani ve vyšším  věku podstatně nesnižuje (nejméně do 60 let). U lidí  navíc vyšší věk  může znamenat i vyšší postavení v sociální hierarchii  a z toho odvozený výhodnější přístup ke zdrojům.

Nejdůležitějšími se pro výběr dlouhodobého partnera  zdají kromě genetických a zdravotních charakteristik  signály svědčící o jeho přístupu ke zdrojům. Podle  výzkumu v různých kulturách  přikládaly ženy největší důležitost budoucímu nebo aktuálnímu  finančnímu zajištění partnerů a jejich společenskému  postavení či moci (a to přesto, že muži skórující vysoko  v těchto parametrech jsou častěji něvěrní a častěji se  i rozvádějí). Pro muže z této ženské sexuální strategie plyne, že  když společenské postavení může zlepšit jeho přístup  k potravě či k pohlavnímu styku, pak má pro něho smysl  usilovat o postavení samotné, stejně, jako má smysl získávat  peníze, i když se jich nenajíte. I když vyššího postavení a majetku dosahují muži  zpravidla až ve vyšším věku, mladí muži mohou taky  signalizovat svůj tzv. RHP, tedy Resource Holding Potential  (potenciál přístupu ke zdrojům). Tento potenciál může  zahrnovat různé indikátory, jakými jsou například rodinné  zázemí, vzdělání, profese, inteligence a aspirace. 

Vzhledem k tomu, že lidé patří k živočišným druhům  s extrémně vysokou rodičovskou investicí, musí navíc muži  ženám, které se snaží získat pro dlouhodobé partnerství,  signalizovat ne pouze to, že mají přístup k zdrojům, ale  i ochotu se o ně podělit. Dokazují tím, že v budoucnu budou  ochotni investovat čas, city, peníze a energii  do  partnerky a do jejích potomků. 

Předstírání oddanosti a lásky k dětem obecně zvyšuje mužskou atraktivitu. Přirozený výběr proto zvýhodňuje  muže, kteří dovedou předstírat svou vytrvalou oddanost. Ze  stejného důvodu je rovněž výhodné, když muži projevují  (předstírají) i lásku k dětem.

Vzhled muže je rozhodující při krátkodobých vztazích. Pokud žena nehledá dlouhodobé partnerství, tedy  muže, který bude v budoucnu investovat své zdroje do ní a do  jejích potomků, vzhled muže je důležitějším faktorem  výběru. V této souvislosti se pak  stávají nejvýznamnějšími ty vzhledové charakteristiky muže,  které souvisejí s testosteronovými ukazateli a s ukazateli  dobré imunity. Mezi tyto indikátory patří především tělesná  symetrie (která souvisí i s dobrou fertilitou  a s nepřítomností genetických anomálií), muskulatura, WHR  (waist-hip ratio, tedy poměr pasu a boků) kolem 0,9. Kromě těchto ukazatelů jsou testosteronově závislé  i hustší a tmavší vousy, výška postavy, její "trojúhelníkový"  tvar. Navíc je zjevně alespoň částečně  testosteron dependentní i sociální dominance.

V konečné fázi je pro ženský partnerský výběr rozhodující chování mužů. Ženy jsou u mužů citlivé na jejich pozici, sociální vizibilitu, ale i na kreativní vlastnosti, jako je tomu například u hudebníků,  vědců či politických vůdců. Soutěživost mužů v boji  o reprodukční přístup k ženám se ale může projevit v různých  formách a preference žen jsou v této oblasti naštěstí různé. Zatímco pro některé budou sexuálně atraktivní skutečně  pouze kulturisté, jiné preferují například romantické  básníky.

Ženy mají širší repertoár vábících neverbálních milostných signálů než muži. Mezi neverbální signály, které jsou považovány za nejpřitažlivější, můžeme zařadit například :

- Vlající vlasy - prudké otočení hlavou na jednu stranu přehodí vlasy přes rameno, nebo je odhodí do obličeje

- Pootevřené rty – kosmetika nebo sliny použité pro navlhčení rtů zvyšují intenzitu výzvy

- Pohled po očku – pohlédnout na muže částečně přivřenými víčky, odvrátit pohled  sklopením očí v okamžiku, kdy si muž pohledu povšiml a opětovné vrácení se pohledem

- Hra s předmětem válcového tvaru, např. s tužkou, cigaretou apod. je muži v kontextu dešifrována jako zájem

- Odhalení zápěstí – pomalé odhalení zápěstí a vystavení dlaně pohledu muže např. při čechrání vlasů apod.

- Úprava vlasů s následným pohozením hlavou zdůrazní ňadra a podpaží s vysoce erotickým významem

- Rozevřené nohy stojící či sedící ženy jsou často dešifrovány jako sexuální výzva

- Opakované přehazování nohy přes nohu je též vyzývajícím signálem. 

Mezi mužské neverbální signály, které ženy hodnotí jako přitažlivé, patří všeobecně sebevědomé vystupování a gesta prozrazující sebejistotu. Za sexuálně přitažlivá bývají někdy považována i gesta jemně upozorňující na oblast genitálu, například kovbojský postoj (kdy jsou jeden nebo oba palce zaháknuté za opasek s prsty směřujícími dolů tak, že rámují slabiny). Podobný význam má například lehké hlazení vnější plochy stehen či široký posed na židli apod.

Deset neverbálních komunikačních stupňů při sexuálním sbližování:

Evoluční studie identifikovaly deset stupňů vedoucích od prvních pokusů o sblížení až k pohlavnímu spojení:

1. Prohlížení těla

2. Sledování očí

3. Ruka se dotýká ruky

4. Ruka se dotýká ramene

5. Paže objímá pas

6. Ústa se dotýkají úst

7. Ruka hladí hlavu

8. Ruka laská tělo

9. Ústa laskají tělo

10. Ruka hladí genitál

Při flirtování  se dle známého amerického sexuologa Johna Moneyho svobodní muži a ženy  obvykle setkávají na místech  vhodných k seznámení (bary, parky, korza). Zde je hlavním  úkolem ženy být viděna, hlavním úkolem mužů je zpozorovat ji  a vyvinout akci. Na tomto základě vznikne jako první oční  kontakt. Pokud  je oční kontakt vzájemně udržen a eventuálně doprovázen  úsměvem, je vlastně předehrou přiblížení. Otevření konverzace  pak může být úplně banální, například otázkou kolik je hodin.  Důležitý zde není obsah sdělení, ale vokální podbarvení, tón  hlasu. V případě, že dialog pokračuje, rytmus řeči postupně  akceleruje, je doprovázen prohloubením dýchání, zvýšením  hlasitosti a naléhavosti, a to nezávisle na (ne)důležitosti  obsahu. Pokud přitom oba účastníci sedí, nastavují se tak,  aby byli tváří v tvář, a posunují se blíže k sobě. Přitom si  jazykem navlhčují rty. Jakoby pro větší pohodlí si odkládají  či vyhrnují části oděvu, odhalují si kůži hlavně kolem krku  a na ramenou. Mění polohu paží a nohou, a jejich gesta jsou  rozmáchlejší a tak se občas dotknou toho druhého. Bez toho,  aby si to uvědomovali, zrcadlí vzájemně svá gesta a postupně  se jejich těla synchronizují v anticipaci recipročních pohybů  při líbání, předehře a souloži. Tyto procesy jsou přitom  vegetativně doprovázené zvýšením tepu, zrychleným dýcháním  a pocením.

Podobné flirtování ve zkrácené podobě probíhá i mezi milenci či mezi manželi, u nich však vede rychleji  k tělesnému kontaktu a k souloži. Úspěšný průběh sexuální  interakce je zajištěn realizací jednotlivých  sbližovacích fází v chování obou partnerů. Tato realizace je  podmíněna vzájemnou synchronizací chování obou.

Literatura

1. Greer, A. E.,  Buss D. M. (1994). Tactics for promoting sexual encounters. Journal of  Sex Research, 31, 195-201.

2. Fialová, L. : Moderní body image. Grada, Praha 2006

3. Křivohlavý, J.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Svoboda, Praha 1988

4. Pease, A. : Řeč těla. Portál, Praha 2001

5. Peltová, N : Umění komunikace. Harmonický život. Praha 1999

6. Weiss,P.: Ženská a mužská sexuální atraktivita z pohledu sociobiologie. Postgraduální medicína 6, 2004, 156-159