ANDROLOGIE 2003 v České republice (1)
09.02.2010 19:37MUDr. Vladimír Kubíček, CSc.
vědecký sekretář AsČUS Definice andrologie ve znění Mezinárodní andrologické společnosti (ISA = International Society of Andrology) zní: Sexuální aktivita a fertilita je párovou záležitostí, proto se zájem andrologie orientuje na problémy u mužů i u žen v kontextu jejich celkového zdravotního stavu. Sexuální dysfunkce u žen (Female Sexual Dysfunction = FSD) byla tématem evropských a světových andrologických konferencí v r. 1998 (Amsterdam), 1999 (Paříž) a 2000 (Perth), 2001 (Montreal) a 2002 (Hamburg). Evropská společnost pro výzkum impotence a sexuality (European Society for Impotence and Sexuality Research) má komisi pro FSD. Přináší zejména urologické, psychologické a endokrinologické pohledy na problém a mění tak některá stávající hlediska sexuologická a gynekologická. Umělá hranice mezi "organickou a neorganickou medicínou" škodí věci. Neuroendokrinní aktivita ovlivňuje organické i psychické funkce lidí a jejich partnerské vztahy. Ty se promítají i do rovin kulturních a socioekonomických. Obor se zabývá i sexuálními dysfunkcemi u homosexuálních a transsexuálních pacientů. Andrologie se u nás, podobně jako v zemích anglosaských, vyvíjí z urologie. Tradiční zaměření urologie zahrnuje diagnostiku a terapii funkčních a organických onemocnění genitálu muže. Speciální andrologická farmakologie, operativa, endokrinologie, biochemie, genetika atd. výrazně rozšiřují a zvětšují obsah andrologie. Andrologie není nikde na světě budována na základě oddělení od jiných oborů. Vytváří programově (dle stupně vyspělosti medicíny v dané zemi) prostor a odborné zázemí pro ty lékaře, kteří se v ní chtějí specializovat v návaznosti na svoje základní obory. Andrologie zatím není tzv. základním oborem (jako např. chirurgie), všude na nějaký základní obor navazuje. Zakotvení andrologie v urologii je v našich podmínkách z hlediska dalšího vývoje podstatné. Narůstající objem teoretického základu a praktické činnosti v andrologii však již nelze postihnout "en bloc" spolu s dnes velmi obsáhlou urologií. Ve vztahu k trochu technologizované a dobře etablované urologii jsou v andrologické praxi jisté odlišnosti. Větší pozornost je nutno věnovat psychickým problémům a komunikaci s pacientem. Důraz je kladen na kvalitu života s ohledem na budoucnost jedince (stárnutí), jeho partnerských vztahů, a na riziko transmise problémů (mužská infertilita) na další generaci. Speciální přístrojovou diagnostiku je nutno ovládat z jiného úhlu pohledu. Příkladem může být andrologický a urologický náhled na prostatu a její onemocnění. Náhledy se částečně překrývají, část se liší jako dva nesoustředné kruhy v průmětu.
"Andrologie je odvětví vědy a medicíny, zabývající se mužskými (samčími) reprodukčními orgány u člověka i u zvířat, a jejich onemocněními. V této definici jsou zahrnuta všechna příbuzná odvětví vědy."
Definice andrologie je velmi široká. Pro současnou andrologii není zcela vyhovující, vznikla před řadou let. Andrologie se dynamicky rozvíjí.
Budeme-li odvozovat náplň andrologie od jejího názvu (andros = muž ř.), měla by se zabývat zdravotním stavem muže. Nabízí se analogie s gynekologií, tedy s péčí zejména o pohlavní orgány a jejich funkce.
Tato analogie neodpovídá skutečnosti, potřebám oboru, potřebám mužů - pacientů a potřebám lékařů - andrologů.
Gynekologie se kromě péče o pohlavní orgány ženy zabývá také porodnictvím, prenatální péčí o plod a měla by se zabývat i péčí o sexuální funkce ženy.
Všechny obory medicíny (operační i neoperační, tzv. velké i malé) vzaly během svého vývoje na vědomí, že péče o ženu v rámci jejich oboru má svá specifika, a že je musí při svém postupu respektovat. V péči o muže tomu tak není.
Andrologie má za úkol péči o reprodukční a sexuální funkce a celkový zdravotní stav muže, který je s těmito funkcemi spojen. Jde o obor medicíny, který se vyvíjí, vychází z několika oborů stávajících a v budoucnu bude nesporně samostatným oborem.
Zabývá se i sexuálními funkcemi ženy ve spojitosti s cévním zásobením a inervací ženského genitálu, aktivitou svalstva dna pánevního, hormonálním stavem a neuroendokrinními funkcemi. Hledá navazující spojitosti mezi organickými a psychicko-emocionálními faktory u obou pohlaví (páru).
Tím doplňuje v pozitivním smyslu chybějící úhel pohledu na péči o ženy se strany gynekologie a sexuologie. Umožňuje i srovnání ženských a mužských sexuálních funkcí, vycházející z hlediska embryologického.
Nemoci, vedoucí k signifikantně kratší době očekávaného dožití mužů ("life expectancy") jsou zejména choroby kardiovaskulární. Poměr úmrtí na tyto choroby u mužů v poměru k ženám je 2,9 : 1. Doba očekávaného dožití je u muže o 6 až 7 let kratší než u žen. Souhrn faktorů, vedoucí k dřívějšímu úmrtí mužů oproti ženám se nazývá androtropie.
Dosud neznámé souvislosti a propojování částí klasických medicínských oborů vytváří obory nové. Nové obory vždy staví na těch, z nichž vyšly. Často staví jen na jejich základech, berou si z jiných oborů jen to, co potřebují. Přesahy do různých oborů jsou zde nutné a musí být integrující (integrace ve prospěch pacienta a oboru) nikoli limitující.
—————
